5. kapitola- Cesta vlakem(Lucy)

14. ledna 2008 v 19:31 | Lůca |  $Ulítlá dvojčata!$
Tak..a já pilná včelička jsem si taky pošpíšila a mám tu pro vás další kapitolu...nikomu bych jí věnovat nechtěla...takže si ji radši ani nečtěte a dneska asi už nic nepřibyde...dále bych chtěla poprosit všechny, kdo o mě dnes bez mého vědomí mluvil(NIC ve zlym!), ať už o mě nemluví..děkuju...

  1. 5. Kapitola- Cesta vlakem(Lucy)
Kupodivu jsem se ráno vzbudila už v 7:30. Už jsem však nemohla usnout. Vylezla jsem z postele a šla se trochu zkulturnit do koupelny. V koupelně mě ale čekal šok. Byla jsem zelená jak sedma(mudlovské přirovnání). Ještě, že jsem metamorfomág! Když jsem vyšla z koupelny, byl na mě o hodně lepší pohled. Je ale strašný, jak ten čas letí! Už je 8:30! Tak já půjdu vzbudit ségru!
"Héééééééééj sééééééééééégra! Vstáááááávej!!!" zařvala jsem jí do ucha
"Ty vado! Ses zbláznila ne?"
"Asi jo..budem to teď řešit? Bylo by to na dlouho" zeptala jsem se jí s neviným úsměvem
"Nebudeme...blázínku..." řekla ségra a stejně jako já před hodinou zapadla do koupelny
OoOo O hodinu později oOoO
"Hééj ségra! Co děláš v tý koupelně??? Neutopila ses?" zeptala sem se Jas nevrle
"Ještě chviličku!"
"To už si říkala před půl hodinou!"
"5 minut!"
"Dobře...ale do pěti minut budeš venku, jinak příjdeš o snídani!" začala jsem vyhrožovat
"Néééééééé to mi neuděláš!"
"Tak si pohni!"
"No jo pořád! Už jdu!" řekla Jas a na důkaz toho vylezla z koupelny
Kupodivu jsme se i v klidu nasnídaly. Bohužel se vloudila chybička...my jsme se sestrou byly zvyklé, že si věcy chystáme ráno...měly jsme to blízko do školy. Ale teď? Chvátaly jsme, jak jen to bylo možně, ale pořád nám přebývalo spoustu věcí, které by měly být v kufru!
Konečně jsme po nesčetném vracení dorazily na nádraží. Asi jsme ale nebyly jediné, kdo dorazil na poslední chvíli, protože se teď hnal k vlaku ten kluk na skejtu a nevypadal na to, že by chtěl v nejblyžší době zastavit!
A skutečně! Narval to plnou parou do lokomotivy! Měl štěstí, že ten vlak ještě stojí.
Jen tak ze zvyku jsme se rozhlídly po nádraží a málem nám vypadly oči z důlků. V rohu nádraží totiž stál náš strýc s tetou a rozhlíželi se po nádraží, jestli nás náhodou nespatří. Naštěstí nás nepoznali a tak jsme se raději vydaly rychlou chůzí k vlaku.
S velkou námahou jsme konečně vtáhly kufry do vlaku a vydaly jsme se hledat volné kupé. Na kluky jsme ale nikde cestou nenarazily a tak jsme si sedly do jednoho prázdného kupé. Asi tak za čtvrt hodiny strojvůdce zapískal a vlak se rozjel.
Téměř okamžitě se přiřítili kluci a posedali si, kam jen mohli. Já jsem seděla u okna a Jas u druhého. Vedle mě si sedl Remus a vedle Jas si sedl Sirius. James si sedl vedle Remuse a Petr si sedl vedle Siriuse. Ještě 2 místa zbyla.
V dalším okamžiku se rozrazily dveře a v nich stál ten debil (pozn. Aut.: promin, "trapásku", ale nemohla jsem si pomoct!) se skejtem.
"No čau kotě! Tak jak ses beze mě měla?" řekl a podíval se na mě. Jen jsem protočila oči v sloup. S potěšením jsem ale sledovala, že kdyby James nezadržel Remuse, tak ten by po něm asi vystartoval.
"Můžu si přisednout ne?" řekl a aniž by mu na to kdokoli stačil odpovědět, sednul si vedle Petra. To ale neměl dělat, protože Petr se právě cpal a jak si "skejťák" sedl, nějak do něho vrazil a Petr tak vyprskl svoje nepozřené sousto na jeho skejt.
"No tos snad udělal schválně! Kdo to jako má mejt?" rozkřičel se na celé kupé a my s Jas a s klukama(kromě Péti)jsme vyprsklu smíchy.
"Pro-pro-pro min! Já ne-chtěů!" začal koktat Petr
Něž se ale mohl "skejťák" znovu rozkřičet, dnes už po několikáté otevřel někdo dveře. Podívala jsem se směrem ke dveřím a spatřila jsem dívku, které její rudá hříva lítala po celém obličeji a její smaragdové oči jen podtrhovaly její krásu.
Chtěla vejít dovnitř, ale to neměla dělat. Nevšimla si totiž u dveří sedícího Jamese, který hned jak vešla, stáhl si jí na klín. Reakce byla okamžitá:
"Ty tvý fory sou fakt ubohý Pottere! Už by sis měl vymyslet něco lepšího!" říkala, když se zmítala v jeho náruči. Neubránila jsem se úsměvu. Byl na ně fakt hezký pohled.
"Ale zlato. Dej mi šanci!"
"Trhni si Pottere a teď mě pusť!"
"A co za to?"
"Seš ubohej!"
"Opakuješ se!"
"Ty arogantní, namachrovanej, imbecilskej blbče! PUSŤ MĚ!" poslední větu zakřičela a on kupodivu povolil stisk. Využila toho, aby se osvobodila. Když už zase stála nohama pekně na podlaze, obrátila se s úsměvem na Rema:
"Reme, už je ta schůzka prefektů. Půjdeš?"
"Jistě, Lily..." řekl Rem a asi se mi to jen zdálo, ale omluvně se na mě usmál
Odešli a já si vyndala knížku. Bohužel mi nebylo dopřáno přečíst si ji.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Danča Danča | 15. ledna 2008 v 15:15 | Reagovat

Jak mluvi?To sem nepochopila!

2 Lůca Lůca | 15. ledna 2008 v 16:16 | Reagovat

kdo jak mluví?

3 Peggy Peggy | Web | 17. ledna 2008 v 20:40 | Reagovat

pěkný, někdy dost vtipný :D ale ty hrubky mě občas fakt tahaj za oči (nebo jak by se to dalo říct:D)...

4 evelis evelis | E-mail | Web | 21. ledna 2008 v 22:48 | Reagovat

Dávám na vědomí,že jsem o tobě dneska ve škole mluvila s kamarádkou a říkala jí ,at se jukne na váš blog,páč je upe bezvadnej!-projde mi to?:D

5 MarryT MarryT | Web | 2. února 2008 v 13:46 | Reagovat

Páni pěkný...

6 tija tija | E-mail | Web | 30. března 2008 v 11:32 | Reagovat

Moc pěkný

7 bláňa bláňa | E-mail | Web | 30. října 2008 v 21:31 | Reagovat

bezvadný!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama